Jak to vidím
30.08. 2009OBAMA, JADERNÝ ARMAGEDON A NEPŘÍJEMNÁ FAKTA
Na 24. září je naplánováno zvláštní zasedání Rady bezpečnosti OSN, které bylo svolal americký prezident Barack Obama. Bude jednat o jeho iniciativě, kterou vyhlásil ve svém dubnovém projevu v Praze a jejíž náplní je zbavit svět jaderných zbraní.
Zdálo by se, že šlechetnější cíl si lze jen těžko představit: vize jaderného armagedonu se od bombardování Hirošimy a Nagasaki stala součástí veřejného povědomí a představa, že se podaří tento nejničivější výplod lidské techniky ze světa odstranit, vypadá jako jednoznačně pozitivní nápad.
Jak ale upozorňuje v současném vydání časopisu Newsweek komentátor Jonathan Tepperman, ve skutečnosti je situace kolem jaderných zbraní mnohem komplikovanější. Faktem totiž je, že jejich zavedení do výzbroje koresponduje s možná nejdelším historickým obdobím, kdy spolu světové velmoci nevedly otevřenou válku. Vědomí, že konflikt může eskalovat a vést až k totálnímu vyhlazení vlastního obyvatelstva (nemluvě o protivníkovi), působilo jako brzda v soupeření Spojených států a někdejšího Sovětského svazu, stejně jako dnes s největší pravděpodobností zmírňuje konfliktní potenciál ve vztazích mezi Indií a Pákistánem. Zdá se, že nástroj zkázy se paradoxně stal prostředkem mezinárodní stability.
K tomu je samozřejmě nutné dodat, že dosavadní praxe není automatickou garancí, že jaderné zbraně sehrají podobnou roli ve všech případech v budoucnu. Bude logika odstrašení fungovat stejně i v případě teokratického Íránu nebo potrhlého severokorejského vůdce? Nevíme – a proto je nutné hledat alternativní způsoby obrany proti těmto režimům, včetně protiraketové obrany. Ta ovšem politiku odstrašení neneguje, jen doplňuje. Stále platí, že tzv. „jaderný deštník“, který USA poskytují svým spojencům, je patrně nejsilnější bezpečnostní garancí, které mohou státy dosáhnout.
Právě proto působí Obamova iniciativa poněkud znepokojivě. Zvláště, pokud by měla být doprovázena kompromisy, které ohrozí naše základní bezpečnostní zájmy, např. tím, že umožní mocenský návrat Ruska do středoevropského prostoru. Svět bez jaderných zbraní je snad krásná vize, ale Česká republika musí bedlivě sledovat, aby jednání o jejím naplnění nevedlo k důsledkům, které budou mnohem horší, než je současný status quo.
