Jak to vidím
11.09. 2009PŘED OSMI LETY...
Ve víru domácích událostí, které zmítají českou politikou, se snadno ztrácejí ze zřetele některé mezinárodní souvislosti. Snad proto žádný z českých zpravodajských serverů takřka nepřipomíná události, k nimž došlo přesně před osmi lety.
Myslím, že je to chyba. Útoky na New York a Washington byly největší masovou vraždou spáchanou teroristickou skupinou. Když porovnáme počty obětí, zjistíme, že dokonce i při masivním útoku japonského letectva na Pearl Harbor v roce 1941 byl celkový počet zabitých o několik stovek nižší. Důležité také je, že v případě 11. září šlo o bezprecedentní útok v době míru, který byl záměrně namířen proti nic netušícímu civilnímu obyvatelstvu. Používat v této souvislosti spojení masová vražda je proto víc než adekvátní.
Útoky z 11. září 2001 zvýraznily několik důležitých skutečností: Za prvé, že terorismus je pro státy euroatlantického prostoru jednou z klíčových bezpečnostních výzev, s níž je nutné se účinně vyrovnat. Dále se ukázalo, že státy bez efektivní vlády nebo postižené dlouhodobými, neřešenými konflikty - jako Afghánistán – se mohou stát útočištěm nebo dokonce nástrojem teroristických organizací. Tyto dva důvody vedly k tomu, že NATO, které koncem 90. let měnilo svou strategickou koncepci, muselo projít další transformací, aby zůstalo akceschopnou a relevantní obrannou organizací. Vyšetřování příčin 11. září také ukázalo, že evropské země i USA nebezpečí ze strany Al-Káidy a dalších teroristických organizací systematicky podceňovaly a že jejich strategie boje proti této hrozbě se musí radikálně změnit.
A tak se i stalo. Je jasné, že kroky, které euroatlantické společenství v období po 11. září podnikalo, nebyly bezchybné (jak by také mohly být, reálnou politiku vytvářejí omylní lidé). Na druhou stranu trvám na tom, že základní směr přijaté strategie byl správný a je třeba při něm setrvat. V kontextu narůstající skepse vůči výsledku spojenecké kampaně v Afghánistán je třeba znovu a znovu připomínat, že právě odsud byly útoky z 11. září naplánovány a řízeny. Selhání NATO a dalších koaličních operací v Afghánistánu by výrazně zvýšilo riziko, že se takový vývoj bude opakovat. Už kvůli památce těch, kteří při útocích před osmi lety zahynuli, to nesmíme připustit.
